Silážní kukuřice 2016

Přidáno 04. 08. 2016

Před námi je sklizeň jedné z nejdůležitějších pícnin, silážní kukuřice.

Vážení kolegové!
Před námi je sklizeň jedné z nejdůležitějších pícnin, silážní kukuřice. Dosavadní vegetační rok kukuřice na siláž je velmi dobrý. Dostatek vláhy a tepla, to jsou podmínky, které kukuřice vítá. Zatím se zdá, že i fáze kvetení proběhne za ideálních podmínek. Poškození kroupami je naštěstí jenom lokální. Protože jsme se důkladně s touto plodinou a její sklizní seznámili, dovolte, abychom Vám předali naše dosavadní zkušenosti, s ohledem na podmínky roku 2016.

Teorie:
Kukuřice má vnášet do krmné dávky skotu jak škrob ze zrna (jde cca ze 60  do slezu), tak pohotový cukr z listů (zpracuje se v bachoru).

SZR = sušina zbytku rostliny bez klasu, to jest stébla včetně laty a všech listů
SKL = sušina klasu
SCR = sušina celých rostlin kukuřice.

Optimální SCR, při které by se měla sklizeň zahajovat, je 28 - 30 %. Vhodná sušina pro sklizeň kukuřice na siláž je potom na většině plochy u celých rostlin v rozpětí 30 – 35 %, přitom SKL by měla být 40 – 50 %.

Praxe 2016:

Zjišťovat sušinu kukuřice má letos význam asi po 25. srpnu
Kukuřice slušně roste a vyzrává. Není důvod sklizeň urychlit. Teprve po 25. srpnu 2016 budeme dělat první odběry na stanovení sušiny. Termín sklizně by se měl volit podle skutečné sušiny. Levné stanovení vám pomůže u všech porostů, správně načasovat sklizeň a může přinést prospěch v hodnotě desítek až stovek tisíc. Konečná sušina konzervované kukuřičné siláže nemá výrazně překračovat 35 . Přesnější je načasování sklizně podle SZR, která by měla být asi do 25 %. Stravitelnost celé siláže ovlivní nejvíce stravitelnost zbytku rostliny. Pokud ta je snížena, sníží se i stravitelnost škrobu ze zrn klasu.

Teorie:
Kukuřice je snadno silážovatelná, protože obsah N látek je vždy jenom v rozmezí 8-10 % a hlavně nemá skoro žádné pufrující zásadité minerály Ca a Mg. U porostů sklízených ve vysokých sušinách nad 40  hrozí, že hmota bude mít nízký obsah lehce zkvasitelných sacharidů, které jsou při postupujícím zrání zabudovávány do škrobu. Nejvhodnější sušina pro silážování je při 30 – 33 % SCR. Kukuřičná siláž má při této sušině největší stravitelnost a produkční účinnost. Při sklizni kukuřice na siláž, musí vždy dojít k narušení zrna. Zrno, které nebude narušeno při sklizni nebo při vybírání, projde skoro beze zbytku trávicím traktem skotu.

Praxe 2016:

Silážovatelnost kukuřice
Silážovatelnost kukuřice bude i letos, až na výjimky dobrá, ale i letos mají při její sklizni a uložení svoje místo biologické konzervační přípravky. Důvody jsou tyto:
Jistota a rychlost konzervace, protože přebytek bakterií mléčného kvašení účinkuje rychle a cíleně během celého fermentačního procesu. V konzervačních přípravcích na kukuřici mají svou roli především tyto druhy bakterií. Enterococcus faecium potlačí růst konkurenčních nežádoucích mikrobů, Lactobacillus plantarum a Lactococcus lactis, vytváří hlavní množství kyseliny mléčné. To, co by přirozeně se vyskytujícím bakteriím trvalo asi 3 týdny, vyprodukují během krátké doby do 5 dnů. Hodnota pH rychle poklesne k hodnotám blízkým 4, silážní hmota je tak rychle a dlouhodobě stabilizována. Protože konzervace proběhne rychle, nespotřebuje se na ní tolik živin, jako v případě nekonzervované siláže. Podle pokusů firmy KWS je to až 14 %. Snižuje se aktivita a rozvoj mikroorganismů, které způsobují vedlejší rozkladné procesy. Pokud je v konzervačním přípravku přítomna bakterie Lactobacillus buchneri produkující částečně i kyselinu octovou, předpokládá se vyšší stabilita siláže po jejím otevření a odběru. Bakterie Propionibacterium acidipropionici přispívá ke konzervačnímu procesu produkcí kyseliny propionové. Řízený proces fermentace kulturními bakteriemi mléčného kvašení, snižuje teploty během silážování a to až o 10 stupňů, ztráty živin jsou menší. Siláže ošetřené mikrobiálními přípravky mají až o 5 – 10 % vyšší produkční účinnost. Potvrzují to konzervační a výživářské pokusy výzkumných pracovišť.

Teorie:
Velikost řezanky a doba dusání, to jsou faktory, které zajistí vytěsnění vzduchu. Sklizňová sušina a velikost řezanky jsou v nepřímé úměře.

Praxe nejen 2016: Nepodceňujte u kukuřice velikost řezanky a dobu dusání

Při sušině 30 % a velikosti řezanky kukuřice 20 mm, lze siláž ještě dobře udusat. Při sušině 35 % a stejné velikosti řezanky 20 mm, již nelze siláž dostatečně udusat! Tak suchá siláž by se musela řezat na délku 5-10 mm. Suchá siláž má na povrchu fusaria, která již z píce nic neodstraní. Nejslabším a nejdelším článkem naskladňování je právě vrstvení po celé ploše jámy a dusání. Doporučujeme vrstvit jenom po 20 cm a dusat pomocí vagónových kol. Dopravní prostředky by neměly do silážního žlabu vjíždět, jenom vyklopit silážní drť na kraji ukládané siláže. Je to proto, aby se do siláže nevnášela další zemina z jejich kol.

Teorie:
Největším nepřítelem konzervace je vzduch!

Praxe nejen 2016:

ZAKRÝVEJTE kukuřičné siláže!
Tak cenný materiál si zaslouží, aby byl uložen co možná beze ztrát. Úplně mylná představa je o významu osévání. Většinou se porost žita stejně nerozroste tak, aby pokryl celou plochu a proti vzduchu a vodě stejně nechrání. Na nezakryté kukuřičné siláži je asi 20 cm hnědé, velmi rozrušené hmoty. Tu při odběru v lepším případě odstraníte. Ale pod tím je nejméně 0,5 m siláže, která již nemění barvu, ale je téměř bez živin a obsahuje nejvíce mykotoxinů, produktů plísní z horní vrstvy. Čím je delší doba skladování, tím hlouběji mykotoxiny sestoupí. Mykotoxiny jsou přítomny v celém profilu uložené siláže, nejvíce nahoře, nejméně u dna. Detoxikace mykotoxinů v bachoru je možná, ale je vždy na úkor obsahu pohotovostního cukru, tj. užitkovosti. Při ploše velkého žlabu to jsou desítky až stovky tun, které se znehodnotily. Kukuřičná siláž má mnohem větší cenu než silážní plachta a práce spojené se zakrytím. V současnosti je vrcholem zakrývání siláže tento postup: Na urovnanou plochu siláže se rozprostře podkladová (mikrotenová) folie s přesahem nad stěny žlabu, která zabrání průniku vzduchu do siláže. Nesmí se nikde porušit protržením nebo prošlápnutím. Když se to přece jenom stane, je třeba přes takové místo položit dostatečně velkou záplatu ze stejné plachty, která se k porušené plachtě sama přisaje. Čím je mikrotenová plachta tenčí ( 0,3-0,4 mm), tím se lépe k siláži přisaje. Aby se mikrotenová plachta chránila proti porušení a aby byla odváděna dešťová voda, zakryje se klasickou plachtou o tloušťce 0,120 nebo 0,150 mm. Přesah přes stěny žlabu i přesah nájezdu musí být dostatečně široké. Jsou již k dispozici vícevrstevné a vícebarevné plachty. Bílá plachta sníží zahřívání sluncem. Po obvodu žlabu se položí zátěžové pytle naplněné štěrkem, nebo pískem. Jsou 1 m dlouhé a mají hmotnost okolo 20 kg. Ty mají výhodu, že se začátek jednoho pytle klade na konec druhého a tím vznikne souvisle zatížená čára, přes kterou vzduch nemůže pod plachtu vnikat. Plocha žlabu se napříč rozdělí několika příčnými řadami stejných pytlů. Vzdálenost řad od sebe je nejvýše 4 m. Pokud se po ploše žlabu kladou jenom pneumatiky, v mezerách mezi nimi vzduch pod plachtu proniká. Pneumatiky jsou dobré na plošné zatížení mezi čárami vzniklými ze zátěžových pytlů. Zatížení panely má velkou výhodu v jejich hmotnosti, kterou se docílí jednotné vlhkosti siláže v celém profilu žlabu. Nevýhodou panelů je možnost porušení plachet při zakrývání a nutnost jeřábu při odkrývání vyšších žlabů. Vynikající je zatížení černé plachty díly nařezanými z důlních pásů. Pásy je nutno nařezat na takovou velikost, že s nimi mohou pomocí háčků manipulovat dva pracovníci. Podle tloušťky pásu je to maximálně 1x2 m. Díl pásu má vyřezané otvory pro háky, viděli jsme i větší díly pásu opatřené oky, které na siláž zavážel manipulátor. Díly z pásů se kladou na sraz, tak aby se jeden druhého dotýkal. Mají funkci jenom zatěžkávací, nemusí odvádět dešťovou vodu. Nedoporučujeme natahování celých pásů na jámu. Skoro vždy se poruší krycí folie a velké pásy nedolehnou u okrajů žlabu. Zatěžkávací a ochrannou funkci plní i zátěžové sítě, vyráběné ze silných plastových vláken, tkaných do hustých sítí. Jejich životnost je odhadnuta na 10 let, nejstarší, které slouží, se již tomuto věku blíží. Uložení siláže ve vaku je nejméně o 180 – 200 Kč na jednu tunu dražší, proti dobrému uložení v jámě. Navíc hrozí nebezpečí zahřívání materiálu přímo ve vaku vnějším ohříváním od slunce. Proto doporučujeme do vaku dávat nejcennější materiály, čisté a kvalitní jetelové, vojtěškové, případně bobové siláže a kukuřičné zrno.

Teorie:
LKS je krmivo, které vznikne ve specielně upravené řezačce oddělením celého klasu včetně vřetene a listenů a jeho rozřezáním. Jenom do 10 dnů po optimálním termínu na sklizeň siláže, nastane optimální termín na sklizeň LKS. Vhodná sušina klasů pro LKS je od 50 - 55 %. Začátek sklizně lze odhadnout podle stanovení sušiny pouze klasů kukuřice.

Praxe 2016:

Technologie LKS je i pro rok 2016 zbytečná
Při vyšší sušině hrozí zaplísnění! Na zaplísnění je LKS mnohem rizikovější než konzervované vlhké zrno kukuřice, protože větší kusy vřeten jsou nebezpečné přítomností vzduchu a listeny jsou skoro vždy pokryty plísněmi. Od LKS se očekává, že poskytne koncentrovaný zdroj škrobu do krmné dávky. To ale splní i kvalitní kukuřičná siláž nebo vlastní levné krmné obilí. Technologii LKS z výše uvedených důvodů nedoporučujeme.

Teorie:
Kukuřice dává ze všech plodin největší výnos zrna.

Praxe 2016:

Sklizeň kukuřičného zrna je v roce 2016 v naší oblasti možná
Zralého kvalitního zrna kukuřice se letos v naší oblasti, můžeme dočkat u ranějších hybridů. Problém může být pozdní vyzrávání zrna během vlhčího podzimu. Jeho sklizeň až po prvních mrazících, je riskantní, zaplísnění zrna je i přes nejúčinnější chemickou konzervaci velmi pravděpodobné. Také letos by měla dostat přednost sklizeň kukuřice na siláž!

Praxe nejen 2016:

Při vybírání silážní kukuřice ze žlabu
Sekundární zaplísnění otevřené siláže kukuřice je velmi rychlé. Vždy se více kazí výborné siláže než průměrné nebo horší. Důvodem je to, že je v nich více kyseliny mléčné a živin, které při otevření a vystavení vzduchu podléhají kažení. Proto odebírejte co nejtlustší vrstvu v malé ploše. Důležitý je pořádek u stěny. Když u paty stěny zůstanou zbytky po několik teplých hodin, rozběhnou se v nich rozkladné procesy, a činnost plísní. Když se takový zbytek nabere při dalším frézování stěny, dostanou se již vzniklé mykotoxiny do krmiva. Koště a lopata by měly patřit k povinné výbavě řidiče krmného vozu. V jeho popisu práce je třeba zakotvit: „ Co ti odpadne při jednom frézování, hned zameť a nahoď do vozu!"

Praxe 2016:
Jsme smluvní partneři řady firem pro dodávky přípravků na konzervaci krmiv. Proto můžeme zajistit jakýkoliv konzervační přípravek, známe jejich charakteristiku, použití, cenu i náklad na tunu konzervované píce. Ke konzervaci kukuřice je k dispozici celá řada konzervačních přípravků, můžeme zajistit kterýkoliv z nich. Jejich seznam, základní vlastnosti, balení a dávkování je uvedeno na našich stránkách www.agrola.cz Na skladě máme i podkladové (mikrotenové) a krycí silážní plachty nejžádanějších rozměrů zátěžové pytle. Netypické plachty jiných rozměrů a zátěžové sítě dodáme do několika dnů. Naše akreditovaná laboratoř provede stanovení sušiny kukuřice pro co nejlepší načasování sklizně. Nabízíme rozbory již konzervovaných krmiv.

Nabídka konzervantů pro kukuřici, objednávka v srpnu zde.

V Jindřichově Hradci 1. 8. 2016

Ing. Jiří Boček

zpět na novinky »