Silážní kukuřice v roce 2015

Přidáno 18. 08. 2015

Teorie a praxe pěstování silážní kukuřice v roce 2015

 

Vážení kolegové!

Před námi je sklizeň jedné z nejdůležitějších pícnin, silážní kukuřice. Dosavadní vegetační rok kukuřice na siláž je velmi nevyrovnaný, zrání je v naší oblasti nerovnoměrné, poškození kroupami je naštěstí jenom lokální. Protože jsme se důkladně s touto plodinou a její sklizní seznámili, dovolte, abychom Vám předali naše dosavadní zkušenosti, s ohledem na podmínky roku 2015. 

Teorie:

Kukuřice má vnášet do krmné dávky skotu jak škrob ze zrna (jde cca ze  60 % do slezu) , tak pohotový cukr z listů (zpracuje se v bachoru).

SZR = sušina zbytku rostliny bez klasu, to jest stébla včetně laty a všech listů 

SKL  = sušina klasu

SCR= sušina celých rostlin kukuřice.


Optimální SCR, při které by se měla sklizeň zahajovat, je 28 - 30 %. Vhodná sušina pro sklizeň kukuřice na siláž je potom na většině plochy u celých rostlin v rozpětí 30 – 35 %, přitom SKL by měla být 40 – 50 %. 

Praxe 2015: Zjišťovat sušinu kukuřice má letos význam až po 17. srpnu 2015

Vlivem červencového a srpnového sucha, které skončilo až frontálními srážkami 16. a 17. srpna, je jisté, že letos se nedosáhne vysokých výnosů, jako v minulých letech. Termín sklizně by se měl, více než kdy jindy, volit podle skutečné sušiny. Levné stanovení vám pomůže u nevyrovnaných porostů, správně načasovat sklizeň a může přinést prospěch v hodnotě desítek až stovek tisíc. Konečná sušina konzervované kukuřičné siláže nemá výrazně překračovat 35 . Přesnější je načasování sklizně podle SZR, která by měla být asi do 25 %. Stravitelnost celé siláže ovlivní nejvíce stravitelnost zbytku rostliny. Pokud ta je snížena, sníží se i stravitelnost škrobu ze zrn klasu. Zjišťovat sušinu u kukuřice má ale letos význam teprve teď, kdy rostliny, které vlivem sucha výrazně omezily výdej vody a znovu po deštích obnoví přirozené zrání. Máme zkušenosti, kdy v minulosti (rok 2003) byla zjištěna sušina u celých rostlin začátkem srpna přes 33 %. Naštěstí se tehdy zachoval zdravý selský rozum a sklizeň se nezahájila. Po vydatných deštích se rostliny kukuřice velmi rychle vrátily k normálnímu průběhu zrání a nasály do sebe vodu. Sušina z téhož prostu poklesla za týden o 10 %. Sklízelo se sice o něco dříve, ale skoro v normálně zralý porost. Věřím, že podobný scénář bude u většiny porostů i letos. Podmínky na některých polích a v nejsušších oblastech mohou být již za možným bodem návratu k normálu. Po zjištění skutečné sušiny u rostlin, které v porostu převládají, bude lepší zachránit z kukuřičného pole, co se dá. To jsou alespoň trochu zelené listy a většina stonku. Bude nutno oželet, že silážní hmota nebude mít skoro žádný škrob. Ten lze do krmné dávky dodat jinak. Letošní sklizeň obilovin byla překvapivé dobrá a krmného obilí je dost.  U porostů, které jsou letos nižší, bude při sklizni pravděpodobně voleno nižší strniště, což vnese do silážní hmoty více nežádoucích clostridií. 

Praxe 2015 Průzkum sušiny kukuřice:

Nabízíme stanovení momentální sušiny:


Teorie: 

Kukuřice je snadno silážovatelná, protože obsah N látek je vždy jenom v rozmezí 8-10 % a hlavně nemá skoro žádné pufrující zásadité minerály Ca a Mg. U porostů sklízených ve vysokých sušinách nad 40  hrozí, že hmota bude mít nízký obsah lehce zkvasitelných sacharidů, které jsou při postupujícím zrání zabudovávány do škrobu. Nejvhodnější sušina pro silážování je při 30 – 33 % SCR. Kukuřičná siláž má při této sušině největší stravitelnost a produkční účinnost. Při sklizni kukuřice na siláž, musí vždy dojít k narušení zrna. Zrno, které nebude narušeno při sklizni nebo při vybírání, projde skoro beze zbytku trávicím traktem skotu. 


Praxe 2015: Silážovatelnost kukuřice

Silážovatelnost kukuřice bude i letos, až na výjimky dobrá, ale i letos mají při její sklizni a uložení svoje místo biologické konzervační přípravky. Důvody jsou tyto:Jistota a rychlost konzervace, protože přebytek bakterií mléčného kvašení účinkuje rychle a cíleně během celého fermentačního procesu. V konzervačních přípravcích na kukuřici mají svou roli především tyto druhy bakterií. Enterococcus faecium potlačí růst konkurenčních nežádoucích mikrobů, Lactobacillus plantarum a Lactococcus lactis, vytváří hlavní množství kyseliny mléčné. To, co by přirozeně se vyskytujícím bakteriím trvalo asi 3 týdny, vyprodukují během krátké doby do 5 dnů. Hodnota pH rychle poklesne k hodnotám blízkým 4, silážní hmota je tak rychle a dlouhodobě stabilizována. Protože konzervace proběhne rychle, nespotřebuje se na ní tolik živin, jako v případě nekonzervované siláže. Podle pokusů firmy KWS je to až 14 %. Snižuje se aktivita a rozvoj mikroorganismů, které způsobují vedlejší rozkladné procesy. Pokud je v konzervačním přípravku přítomna bakterie Lactobacillus buchneri produkující částečně i kyselinu octovou, předpokládá se vyšší stabilita siláže po jejím otevření a odběru. Bakterie Propionibacterium acidipropionici přispívá ke konzervačnímu procesu produkcí kyseliny propionové. Řízený proces fermentace kulturními bakteriemi mléčného kvašení, snižuje teploty během silážování a to až o 10 stupňů, ztráty živin jsou menší. Siláže ošetřené mikrobiálními přípravky mají až o 5 – 10 % vyšší produkční účinnost. Potvrzují to konzervační a výživářské pokusy výzkumných pracovišť.

Teorie: 

Velikost řezanky a doba dusání, to jsou faktory, které zajistí vytěsnění vzduchu. Sklizňová sušina a velikost řezanky jsou v nepřímé úměře.


Praxe nejen 2015: Nepodceňujte u kukuřice velikost řezanky a dobu dusání

Při sušině 30 % a velikosti řezanky kukuřice 20 mm, lze siláž ještě dobře udusat. Při sušině 35 % a stejné velikosti řezanky 20 mm, již nelze siláž dostatečně udusat! Tak suchá siláž by se musela řezat na délku 5-10 mm. Suchá siláž má na povrchu fusaria, která již z píce nic neodstraní. Nejslabším a nejdelším článkem naskladňování je právě vrstvení po celé ploše jámy a dusání. Doporučujeme vrstvit jenom po 20 cm a dusat pomocí vagónových kol. Dopravní prostředky by neměly do silážního žlabu vjíždět, jenom vyklopit silážní drť na kraji ukládané siláže. Je to proto, aby se do siláže nevnášela další zemina z jejich kol. 

Teorie:

Největším nepřítelem konzervace je vzduch!

Praxe nejen 2015: ZAKRÝVEJTE kukuřičné siláže! 

Tak cenný materiál si zaslouží, aby byl uložen co možná beze ztrát. Úplně mylná představa je o významu osévání. Většinou se porost žita stejně nerozroste tak, aby pokryl celou plochu a proti vzduchu a vodě stejně nechrání. Na nezakryté kukuřičné siláži je asi 20 cm hnědé, velmi rozrušené hmoty. Tu při odběru v lepším případě odstraníte. Ale pod tím je nejméně 0,5 m siláže, která již nemění barvu, ale je téměř bez živin a obsahuje nejvíce mykotoxinů, produktů plísní z horní vrstvy. Čím je delší doba skladování, tím hlouběji mykotoxiny sestoupí. Mykotoxiny jsou přítomny v celém profilu uložené siláže, nejvíce nahoře, nejméně u dna. Detoxikace mykotoxinů v bachoru je možná, ale je vždy na úkor obsahu pohotovostního cukru, tj. užitkovosti.  Při ploše velkého žlabu to jsou desítky až stovky tun, které se znehodnotily. Kukuřičná siláž má mnohem větší cenu než silážní plachta a práce spojené se zakrytím. V současnosti je vrcholem zakrývání siláže tento postup: Na urovnanou plochu siláže se rozprostře podkladová (mikrotenová) folie s přesahem nad stěny žlabu, která zabrání průniku vzduchu do siláže. Nesmí se nikde porušit protržením nebo prošlápnutím. Když se to přece jenom stane, je třeba přes takové místo položit dostatečně velkou záplatu ze stejné plachty, která se k porušené plachtě sama přisaje. Čím je mikrotenová plachta tenčí ( 0,3-0,4 mm), tím se lépe k siláži přisaje. Aby se mikrotenová plachta chránila proti porušení a aby byla odváděna dešťová voda, zakryje se klasickou plachtou o tloušťce 0,120 nebo 0,150 mm. Přesah přes stěny žlabu i přesah nájezdu musí být dostatečně široké. Jsou již k dispozici vícevrstevné a vícebarevné plachty. Bílá plachta sníží zahřívání sluncem. Po obvodu žlabu se položí zátěžové pytle naplněné štěrkem, nebo pískem. Jsou 1 m dlouhé a mají hmotnost okolo 20 kg. Ty mají výhodu, že se začátek jednoho pytle klade na konec druhého a tím vznikne souvisle zatížená čára, přes kterou vzduch nemůže pod plachtu vnikat. Plocha žlabu se napříč rozdělí několika příčnými řadami stejných pytlů. Vzdálenost řad od sebe je nejvýše 4 m. Pokud se po ploše žlabu kladou jenom pneumatiky, v mezerách mezi nimi vzduch pod plachtu proniká. Pneumatiky jsou dobré na plošné zatížení mezi čárami vzniklými ze zátěžových pytlů. Zatížení panely má velkou výhodu v jejich hmotnosti, kterou se docílí jednotné vlhkosti siláže v celém profilu žlabu. Nevýhodou panelů je možnost porušení plachet při zakrývání a nutnost jeřábu při odkrývání vyšších žlabů. Vynikající je zatížení černé plachty díly nařezanými z důlních pásů. Pásy je nutno nařezat na takovou velikost, že s nimi mohou pomocí háčků manipulovat dva pracovníci. Podle tloušťky pásu je to maximálně 1x2 m. Díl pásu má vyřezané otvory pro háky, viděli jsme i větší díly pásu opatřené oky, které na siláž zavážel manipulátor. Díly z pásů se kladou na sraz, tak aby se jeden druhého dotýkal. Mají funkci jenom zatěžkávací, nemusí odvádět dešťovou vodu.  Nedoporučujeme natahování celých pásů na jámu. Skoro vždy se poruší krycí folie a velké pásy nedolehnou u okrajů žlabu. Zatěžkávací a ochrannou funkci plní i zátěžové sítě, vyráběné ze silných plastových vláken, tkaných do hustých sítí. Jejich životnost je odhadnuta na 10 let, nejstarší, které slouží, se již tomuto věku blíží. Uložení siláže ve vaku je nejméně o 180 – 200 Kč na jednu tunu dražší, proti dobrému uložení v jámě. Navíc hrozí nebezpečí zahřívání materiálu přímo ve vaku vnějším ohříváním od slunce. Proto doporučujeme do vaku dávat nejcennější materiály, čisté a kvalitní jetelové, vojtěškové, případně bobové siláže a kukuřičné zrno. 

Teorie:

LKS je krmivo, které vznikne ve specielně upravené řezačce oddělením celého klasu včetně vřetene a listenů a jeho rozřezáním. Jenom do 10 dnů po optimálním termínu na sklizeň siláže, nastane optimální termín na sklizeň LKS. Vhodná sušina klasů pro LKS je od 50 - 55 %. Začátek sklizně lze odhadnout podle stanovení sušiny pouze klasů kukuřice.

Praxe 2015: Technologie LKS je pro rok 2015 vyloženě škodlivá a ztrátová 

Při vyšší sušině hrozí zaplísnění! Na zaplísnění je LKS mnohem rizikovější než konzervované vlhké zrno kukuřice, protože větší kusy vřeten jsou nebezpečné přítomností vzduchu a listeny jsou skoro vždy pokryty plísněmi. Od LKS se očekává, že poskytne koncentrovaný zdroj škrobu do krmné dávky. To ale splní i kvalitní kukuřičná siláž nebo vlastní levné krmné obilí. Technologii LKS z výše uvedených důvodů nedoporučujeme. 


Teorie: Kukuřice dává ze všech plodin největší výnos zrna.


Praxe 2015: Sklizeň kukuřičného zrna je v roce 2015 v naší oblasti zbytečná.

Zralého kvalitního zrna kukuřice se letos v naší oblasti nedočkáme. Letos by vždy měla dostat přednost sklizeň kukuřice na siláž! Proto i porosty, které jste plánovali na zrno, hlídejte se sušinou a raději je skliďte na siláž.

Praxe nejen 2015: Při vybírání silážní kukuřice ze žlabu

Sekundární zaplísnění otevřené siláže kukuřice je velmi rychlé. Vždy se více kazí výborné siláže než průměrné nebo horší. Důvodem je to, že je v nich více kyseliny mléčné a živin, které při otevření a vystavení vzduchu podléhají kažení. Proto odebírejte co nejtlustší vrstvu v malé ploše. 

Praxe 2015: Jsme smluvní partneři Mlékařského a hospodářského družstva JIH se sídlem v Táboře (MHD JIH) pro dodávky přípravků na konzervaci krmiv. Proto můžeme zajistit jakýkoliv konzervační přípravek, známe jejich charakteristiku, použití, cenu i náklad na tunu konzervované píce.  Pro členy MHD JIH poskytujeme 7 % slevu z ceny obvyklé na trhu. Ke konzervaci kukuřice je k dispozici celá řada konzervačních přípravků, můžeme zajistit kterýkoliv z nich. Jejich seznam, základní vlastnosti, balení a dávkování je uvedeno na našich stránkách www.agrola.cz Na skladě máme i podkladové (mikrotenové) a krycí silážní plachty základních rozměrů. Netypické plachty jiných rozměrů, zátěžové sítě a zátěžové pytle dodáme do několika dnů. Naše akreditovaná laboratoř provede stanovení sušiny kukuřice pro co nejlepší načasování sklizně.  Nabízíme rozbory již konzervovaných krmiv. 

V Jindřichově Hradci 17. 8. 2015

Ing. Jiří Boček

zpět na novinky »